William Shakespeare
Jeho přesné datum narození není jasné, ale pravděpodobně se narodil někdy roku 1564 možná 23. dubna, v tehdejší době bylo zvykem křtít děti třetí den od narození, podle matriky ve Stratfordu byl pokřtěn 26. dubna roku 1564 a narodil se ve Stratfordu nad Avonou.
Shakespeare vyrůstal v anglickém hrabství Warwickshire ve Stratfordu nad Avonou, byl třetí z osmi dětí a jeho otec se jmenoval John Shakespeare, působil v městské radě a byl to úspěšný rukavičkář a pocházel ze Snitterfieldu, jeho matka se jmenovala Mary Ardenová a byla to dcera bohatého velkostatkáře ze staré zemanské rodiny.
Rodina Shakespeare ve Stratfordu bydlela v ulici Henley Street.
William byl nejstarší z dětí jeho rodiny, které přežilo do dospělosti, ve Stratfordu chodil na gymnázium, King Edward VI Grammar School, které bylo založeno roku 1553 za vlády královny Alžběty I. kde se učil Řečtinu a Latinu.
V 18. letech se oženil s Annou Hathawayovou, které v té době bylo 26 let a byla již těhotná a porodila půl roku po svatbě. V té době se muselo o uzavření sňatku žádat a museli mít povolení, povolení k sňatku jim poskytl církevní soud diecéze ve Worcesteru 27. listopadu 1572, důvod ke spěšnému uzavření manželství bylo pravděpodobně těhotenství, měli spolu brzy tři děti, nejmladší byla dcera Susanna, která se narodila krátce po svatbě a byla pokřtěna 26. 5. 1583. necelé dva roky poté se narodila dvojčata Hamnet a Judith, která byla pokřtěna 2. 2. roku 1585.
Hamnet v 11. letech z neznámých důvodů zesnul a to možná ovlivnilo Shakespearovu tvorbu, Hamnetův pohřeb se konal 11.8.1596. Období mezi roky 1585 a 1592 je označováno jako ,, ztracená léta´´, po porodu dvojčat zmizel.
Po roce 1585 se William Shakespeare přestěhoval do Londýna, kde vynikl jako herec a především dramatik a stal se spolumajitelem společnosti Služebníci lorda Komořího, ta působila na královském dvoře, právnických kolejích a od roku 1599 v aréně The Globe, která roku 1613 vyhořela a Shakespearova dramatická kariéra skončila, vrátil se do Stratfordu a zde, poté co oslavil svoje narozeniny 23. dubna 1616 umřel.
Neví se úplně přesně, kdy William Shakespeare začal s herectvím nebo se psaním, a však několik jeho děl možná pochází z roku 1592, poněvadž se v tiskovině vydané po jeho smrti objevuje kritika, kterou v té době vyslovil Robert Green.
„… - je tu jedna čerstvě povýšená Vrána, ozdobená naším peřím, která si se svým tygřím srdcem skrytým v kůži herce namýšlí, že umí nadouvat blankvers stejně jako vy všichni, a jako naprostý Johannes Fac Totum se pokládá za jediného scénotřasa (shake-scene) v celé zemi.“
Greenovi vadilo, že Shakespeare chtěl být autorem na stejné úrovni jako on a spousta dalších univerzitně vzdělaných autorů.
Fráze: ,,...tygřím srdcem skrytým v kůži herce...´´- v originále ,,Tiger's heart wrapped in a Player's hide´´ je parodie na verš „Oh, tiger's heart wrapped in a woman's hide“ ve hře jménem. The True Tragedie of Richard, Duke of York, &c., kterou Shakespeare převzal do své hry Jindřich VI., třetí část. Tato fráze, společně se slovní hříčkou „shake-scene“, je považována za důkaz, že cílem Greenových narážek byl Shakespeare.
Greenův útok je první zmínkou o Shakespearově divadelní kariéře. Shakespearova kariéra mohla začít kdykoliv od poloviny osmdesátých let 16. století do Greenovy zmínky. ¨
V letech 1593 až 1594 byla londýnská divadla mimo provoz, protože byla morová epidemie, tehdy Shakespeare psal poezii pod ochranou hraběte ze Southamptonu.
Po epidemii se Shakespeare stal členem nové společnosti Služebníci lorda komořího (Lord Chamberlain's Men), ve které působil jako herec a dramatik. Brzy se Služebníci stali přední dramatickou společností .
Po smrti královny Alžběty I. roku 1603 získala tato společnost od krále, Stuartovce Jakuba I., privilegium a název společnosti byl změněn na Královská společnost (King's Men).
Většinu jemu připisovaných her napsal Shakespeare asi mezi lety 1590–1604. V prvním období (do roku 1600)psal hlavně komedie a „historie“ , což byly žánry, které Shakespeare vyzdvihl na vrchol tehdejšího umění. Díla: Komedie plná omylů (1593), Zkrocení zlé ženy (1594), Marná lásky snaha (1594), Dva šlechtici veronští (1595).
Následují vrcholná díla v komediálním žánru: Sen noci svatojánské (1595), Mnoho povyku pro nic (1598), Veselé paničky windsorské (1600), Jak se vám líbí (1600) a Večer tříkrálový (1600). Ve většině komedií vždy zvítězí spravedlnost a láska. Velmi akční jsou v Shakespearových hrách ženské hrdinky.
Od roku 1598 byly v rychlém sledu uveřejňovány převážně jeho tragédie, včetně slavných her jako jsou Hamlet, Othello, Král Lear a Macbeth.
Historické hry z prvního období tvoří dvě tetralogie „královských her“, jejichž hlavními hrdiny jsou angličtí králové: Jindřich VI. (tři díly z let 1591-1592), Richard III. (1593), Richard II. (1596), dva díly Jindřicha IV. (1598) s oblíbenou postavou Falstaffa a Jindřich V. (1599). Dále se k těmto historickým hrám tematicky řadí Král Jan (1595).
V prvním období napsal Shakespeare také tři tragédie: Titus Andronikus (1595), Romeo a Julie (1595) a Julius Caesar (1599).
Mezi komedií a tragédií se pohybuje ještě jedna hra z prvního období, a tou je Kupec benátský (1596).
Jeho dílo lze rozdělit do tří období. Do 1. období z let 1591 – 1600 patří především komedie, ve kterých vítězí spravedlnost a láska. V dílech 2. období z let 1601 – 1608 si autor není jistý, zda jsou renesanční ideály uskutečnitelné, v dílech panuje pesimismus. Do 3. období od roku 1609 patří romantické hry.
Romantické hry: Cymbelín (1609), Zimní pohádka (1610) a Bouře (1611). Historická hra Jindřich VIII. (1613) zůstala nedokončená. Ve stejné době vyšla také sbírka Sonety (1609).
V roce 1599 se společnost Lord Chamberlain's Men přemístila do divadla Globe a Shakespeare se stal vlastníkem jedné její desetiny. Díky tomu byl výrazně lépe zajištěn — předtím údajně dostával za hru asi 6 liber. Když roku 1613 divadlo Globe vyhořelo, přesunula se společnost do divadla Blackfriars.
Některé Shakespearovy hry byly vydány v roce 1594 v knižních edicích.
Po roce 1598 jeho jméno získalo značný věhlas a začalo se objevovat na titulních stranách vydání autorových her, většinou psané jako „Shake-Speare“. Tato forma se objevila také na prvním vydání slavných Sonetů z roku 1609.
Absence Shakespearova jména v seznamu účinkujících ve hře Bena Jonsona Volpone z roku 1605 je podle některých badatelů náznakem, že se tehdy již jeho herecká kariéra blížila ke konci.
Ve svém úmrtním roce 1616 byl však Shakespeare jmenován v seznamu účinkujících Jonsonových her Every Man in His Humour a Sejanus, His Fall při souhrnném vydání díla tohoto dramatika.
V roce 1623, sedm let po smrti Williama Shakespeara ze Stratfordu, vydali dva jeho divadelní přátelé s finanční a morální podporou příbuzných Edwarda de Vere, 17. hraběte z Oxfordu takzvané První folio, slavnou sbírku všech Shakespearových her, včetně zhruba 20 děl do té doby nepublikovaných. Dramatické dílo Williama Shakespeara tvoří 39 her.
Shakespeare během své kariéry pobýval v Londýně a ve Stratfordu. Roku 1596, tedy rok před tím, než koupil New Place, nový domov pro svou rodinu ve Stratfordu, žil Shakespeare ve farnosti Svaté Heleny v ulici Bishopsgate, severně od Temže.
Roku 1599 se přestěhoval na druhý břeh řeky do Southwarku. Tehdy jeho společnost postavila divadlo Globe.
Roku 1604 se přestěhoval nazpět na severní břeh řeky. Tam si pronajal byt od francouzského hugenota jménem Christopher Mountjoy, který byl výrobcem dámských paruk a jiných pokrývek hlavy.
V roce 1597 koupil druhý největší dům ve Stratfordu zvaný New Place, z roku 1613 se dochovala smlouva s jeho podpisem na koupi domu v londýnském předměstí Blackfriars.
Shakespearova dramatická tvorba skončila kolem roku 1613 a on se vrátil za manželkou a dcerami do svého rodného města kde o tři roky později umřel.
Poslední tři hry nenapsal sám, spolupracoval na nich s Johnem Fletcherem.
Shakespearova starší dcera Susanna se v roce 1607 provdala za lékaře Johna Halla. Mladší dcera Judith se dva měsíce před Shakespearovou smrtí vdala za Thomase Quineyho, obchodníka s vínem.
Shakespeare ve své poslední vůli zanechal své starší dceři Susanně značné množství majetku. Podmínkou bylo, aby jej předala nedotčený svému prvnímu synovi.
Shakespearova manželka, v literatuře většinou zvaná Anne Hathawayová, je v jeho dochované závěti zmíněna jen jako dědička „druhé nejlepší postele“.
Manželé Hallovi měli jen jedno dítě, dceru Alžbětu, která se dvakrát provdala, ale zemřela bezdětná v roce 1670.
Quineyovi měli tři děti, ale všechny zemřely bez potomků. V roce 1670 Shakespearův rod zanikl.
Shakespeare byl pohřben před oltářem v kostele Nejsvětější Trojice ve Stratfordu dva dny po smrti. Před rokem 1623 byl zřízen jeho památník, na kterém byl Shakespeare pravděpodobně až později vyobrazen, jak píše. Plaketa na něm jej srovnává s postavou řecké mytologie Nestorem, filozofem Sokratem a básníkem Vergiliem.
Romeo a Julie
„Teď mladá láska spěchá uchvátit dědictví staré, která pomíjí, ta krása, pro niž se chtěl utrápit, je přemožena něžnou Julií. Tentokrát Romeo je vyslyšen, oči těch dvou jsou stejně okouzleny, dům nepřátel však vězní jeho sen a její láska kvete mezi trny.“
Sen noci svatojánské
„Oko lidské neslyšelo, ucho lidské nevidělo, ruka lidská neokusí, jazyk lidský nepochopí, srdce lidské nevypoví, co to bylo za sen.“
Renesanční poetická komedie je druhou nejoblíbenější hrou v českých divadlech. Mísí se v ní různé kulturní tradice, umělecké postupy a formy.
Dramatický konflikt se rozvíjí ve dvou kontrastujících plánech. Obraz chaosu přírody jako sváru elfských vladařů v protikladu s navenek uspořádanou athénskou obcí.
Divadelní formou je „hra ve hře“, představení vrcholí vystoupením athénských řemeslníků ve frašce, kterou připravovali.
BOUŘE (The Tempest)
1611 – pozdně renesanční poetické drama, které vyjadřuje vztahy mýtu a umění, utopie a skutečnosti.
Koráb s neapolským králem Alfonzem ztroskotá v bouři u neznámého ostrova. Tuto bouři způsobil svojí magií ostrovní vládce Prospero. Prospero, milánský vévoda, byl před 12 lety i se svojí dcerkou Mirandou vyhoštěn svým bratrem Antoniem, který oba vydal napospas moři. Prospero s dcerou se zachránili na ostrově. Prospero se za pomoci ducha Ariela mstí Alfonzovi i Antoniovi, který králi zaprodal milánské vévodství. Své nepřátele přivádí k zoufalství a nechává je bloudit po ostrově. K soucitu s potrestanými ho přivádí duch Ariel. Prospero se zříká své kouzelné moci, nabízí nepřátelům smír a vrací se zpět do Milána.
HISTORICKÉ HRY
Jindřich IV. (Henry IV), dva díly 1598 - 1600
Jindřich V. (Henry V) 1599
Jindřich VI. (Henry VI), tři díly 1591
Jindřich VIII. (Henry VIII) 1611
Král Jan (King John) 1597
Richard II. 1596
Richard III. 1593
KOMEDIE
Dva šlechtici veronští (The Two Gentlemen of Verona) 1595
Dva vznešení příbuzní (The Two Noble Kinsmen) 1613
Jak se vám líbí (As You Like it) 1601
Komedie plná omylů (The Comedy of Errors) 1593
Konec vše napraví = Konec dobrý, všechno dobré (All's Well That Ends Well) 1603
Kupec benátský (The Merchant of Venice) 1597
Marná lásky snaha 1595 (Love's Labor's Lost)
Mnoho povyku pro nic (Much Ado About Nothing) 1599
Periklés (Pericles) 1609
Půjčka za oplátku 1606 (Measure for Measure)
Sen noci svatojánské (A Midsummer-night's Dream) 1596
Večer tříkrálový (Twelfth Night) 1602
Veselé paničky windsorské (The Merry Wives of Windsor) 1601
Zkrocení zlé ženy (The Taming of the Shrew) 1594
TRAGÉDIE
Antonius a Kleopatra (Antonius and Cleopatra) 1607
Coriolanus 1608
Hamlet 1604
Julius Caesar 1599
Král Lear (King Lear) 1606
Macbeth 1606
Othello 1605
Romeo a Julie (Romeo and Juliet) 1595
Timon athénský (Timon of Athens) 1608
Titus Andronicus 1594
Troilus a Cressida
POHÁDKOVÉ HRY
Bouře (The Tempest) 1612
Cymbelín (Cymbeline) 1609
Zimní pohádka (The Winter's Tale) 1611
BÁSNĚ
Fénix a hrdlička (The Phoenix and the Turtle) 1601
Sonety 1609
Venuše a Adonis 1593
Znásilnění Lukrecie (The Rape of Lucrece) 1594
Nářek milenčin (A Lover's Complaint) 1609
Vášnivý poutník 1599
 |
| William Shakespeare |
Shakespeare vyrůstal v anglickém hrabství Warwickshire ve Stratfordu nad Avonou, byl třetí z osmi dětí a jeho otec se jmenoval John Shakespeare, působil v městské radě a byl to úspěšný rukavičkář a pocházel ze Snitterfieldu, jeho matka se jmenovala Mary Ardenová a byla to dcera bohatého velkostatkáře ze staré zemanské rodiny.
Rodina Shakespeare ve Stratfordu bydlela v ulici Henley Street.
William byl nejstarší z dětí jeho rodiny, které přežilo do dospělosti, ve Stratfordu chodil na gymnázium, King Edward VI Grammar School, které bylo založeno roku 1553 za vlády královny Alžběty I. kde se učil Řečtinu a Latinu.
V 18. letech se oženil s Annou Hathawayovou, které v té době bylo 26 let a byla již těhotná a porodila půl roku po svatbě. V té době se muselo o uzavření sňatku žádat a museli mít povolení, povolení k sňatku jim poskytl církevní soud diecéze ve Worcesteru 27. listopadu 1572, důvod ke spěšnému uzavření manželství bylo pravděpodobně těhotenství, měli spolu brzy tři děti, nejmladší byla dcera Susanna, která se narodila krátce po svatbě a byla pokřtěna 26. 5. 1583. necelé dva roky poté se narodila dvojčata Hamnet a Judith, která byla pokřtěna 2. 2. roku 1585.
Hamnet v 11. letech z neznámých důvodů zesnul a to možná ovlivnilo Shakespearovu tvorbu, Hamnetův pohřeb se konal 11.8.1596. Období mezi roky 1585 a 1592 je označováno jako ,, ztracená léta´´, po porodu dvojčat zmizel.
Po roce 1585 se William Shakespeare přestěhoval do Londýna, kde vynikl jako herec a především dramatik a stal se spolumajitelem společnosti Služebníci lorda Komořího, ta působila na královském dvoře, právnických kolejích a od roku 1599 v aréně The Globe, která roku 1613 vyhořela a Shakespearova dramatická kariéra skončila, vrátil se do Stratfordu a zde, poté co oslavil svoje narozeniny 23. dubna 1616 umřel.
Neví se úplně přesně, kdy William Shakespeare začal s herectvím nebo se psaním, a však několik jeho děl možná pochází z roku 1592, poněvadž se v tiskovině vydané po jeho smrti objevuje kritika, kterou v té době vyslovil Robert Green.
„… - je tu jedna čerstvě povýšená Vrána, ozdobená naším peřím, která si se svým tygřím srdcem skrytým v kůži herce namýšlí, že umí nadouvat blankvers stejně jako vy všichni, a jako naprostý Johannes Fac Totum se pokládá za jediného scénotřasa (shake-scene) v celé zemi.“
Greenovi vadilo, že Shakespeare chtěl být autorem na stejné úrovni jako on a spousta dalších univerzitně vzdělaných autorů.
 |
| Romeo a Julie |
Greenův útok je první zmínkou o Shakespearově divadelní kariéře. Shakespearova kariéra mohla začít kdykoliv od poloviny osmdesátých let 16. století do Greenovy zmínky. ¨
V letech 1593 až 1594 byla londýnská divadla mimo provoz, protože byla morová epidemie, tehdy Shakespeare psal poezii pod ochranou hraběte ze Southamptonu.
Po epidemii se Shakespeare stal členem nové společnosti Služebníci lorda komořího (Lord Chamberlain's Men), ve které působil jako herec a dramatik. Brzy se Služebníci stali přední dramatickou společností .
Po smrti královny Alžběty I. roku 1603 získala tato společnost od krále, Stuartovce Jakuba I., privilegium a název společnosti byl změněn na Královská společnost (King's Men).
Většinu jemu připisovaných her napsal Shakespeare asi mezi lety 1590–1604. V prvním období (do roku 1600)psal hlavně komedie a „historie“ , což byly žánry, které Shakespeare vyzdvihl na vrchol tehdejšího umění. Díla: Komedie plná omylů (1593), Zkrocení zlé ženy (1594), Marná lásky snaha (1594), Dva šlechtici veronští (1595).
Následují vrcholná díla v komediálním žánru: Sen noci svatojánské (1595), Mnoho povyku pro nic (1598), Veselé paničky windsorské (1600), Jak se vám líbí (1600) a Večer tříkrálový (1600). Ve většině komedií vždy zvítězí spravedlnost a láska. Velmi akční jsou v Shakespearových hrách ženské hrdinky.
Od roku 1598 byly v rychlém sledu uveřejňovány převážně jeho tragédie, včetně slavných her jako jsou Hamlet, Othello, Král Lear a Macbeth.
Historické hry z prvního období tvoří dvě tetralogie „královských her“, jejichž hlavními hrdiny jsou angličtí králové: Jindřich VI. (tři díly z let 1591-1592), Richard III. (1593), Richard II. (1596), dva díly Jindřicha IV. (1598) s oblíbenou postavou Falstaffa a Jindřich V. (1599). Dále se k těmto historickým hrám tematicky řadí Král Jan (1595).
V prvním období napsal Shakespeare také tři tragédie: Titus Andronikus (1595), Romeo a Julie (1595) a Julius Caesar (1599).
Mezi komedií a tragédií se pohybuje ještě jedna hra z prvního období, a tou je Kupec benátský (1596).
Jeho dílo lze rozdělit do tří období. Do 1. období z let 1591 – 1600 patří především komedie, ve kterých vítězí spravedlnost a láska. V dílech 2. období z let 1601 – 1608 si autor není jistý, zda jsou renesanční ideály uskutečnitelné, v dílech panuje pesimismus. Do 3. období od roku 1609 patří romantické hry.
 |
Romantické hry: Cymbelín (1609), Zimní pohádka (1610) a Bouře (1611). Historická hra Jindřich VIII. (1613) zůstala nedokončená. Ve stejné době vyšla také sbírka Sonety (1609).
V roce 1599 se společnost Lord Chamberlain's Men přemístila do divadla Globe a Shakespeare se stal vlastníkem jedné její desetiny. Díky tomu byl výrazně lépe zajištěn — předtím údajně dostával za hru asi 6 liber. Když roku 1613 divadlo Globe vyhořelo, přesunula se společnost do divadla Blackfriars.
Některé Shakespearovy hry byly vydány v roce 1594 v knižních edicích.
Po roce 1598 jeho jméno získalo značný věhlas a začalo se objevovat na titulních stranách vydání autorových her, většinou psané jako „Shake-Speare“. Tato forma se objevila také na prvním vydání slavných Sonetů z roku 1609.
Absence Shakespearova jména v seznamu účinkujících ve hře Bena Jonsona Volpone z roku 1605 je podle některých badatelů náznakem, že se tehdy již jeho herecká kariéra blížila ke konci.
Ve svém úmrtním roce 1616 byl však Shakespeare jmenován v seznamu účinkujících Jonsonových her Every Man in His Humour a Sejanus, His Fall při souhrnném vydání díla tohoto dramatika.
V roce 1623, sedm let po smrti Williama Shakespeara ze Stratfordu, vydali dva jeho divadelní přátelé s finanční a morální podporou příbuzných Edwarda de Vere, 17. hraběte z Oxfordu takzvané První folio, slavnou sbírku všech Shakespearových her, včetně zhruba 20 děl do té doby nepublikovaných. Dramatické dílo Williama Shakespeara tvoří 39 her.
Shakespeare během své kariéry pobýval v Londýně a ve Stratfordu. Roku 1596, tedy rok před tím, než koupil New Place, nový domov pro svou rodinu ve Stratfordu, žil Shakespeare ve farnosti Svaté Heleny v ulici Bishopsgate, severně od Temže.
Roku 1599 se přestěhoval na druhý břeh řeky do Southwarku. Tehdy jeho společnost postavila divadlo Globe.
Roku 1604 se přestěhoval nazpět na severní břeh řeky. Tam si pronajal byt od francouzského hugenota jménem Christopher Mountjoy, který byl výrobcem dámských paruk a jiných pokrývek hlavy.
V roce 1597 koupil druhý největší dům ve Stratfordu zvaný New Place, z roku 1613 se dochovala smlouva s jeho podpisem na koupi domu v londýnském předměstí Blackfriars.
Shakespearova dramatická tvorba skončila kolem roku 1613 a on se vrátil za manželkou a dcerami do svého rodného města kde o tři roky později umřel.
Poslední tři hry nenapsal sám, spolupracoval na nich s Johnem Fletcherem.
Shakespearova starší dcera Susanna se v roce 1607 provdala za lékaře Johna Halla. Mladší dcera Judith se dva měsíce před Shakespearovou smrtí vdala za Thomase Quineyho, obchodníka s vínem.
Shakespeare ve své poslední vůli zanechal své starší dceři Susanně značné množství majetku. Podmínkou bylo, aby jej předala nedotčený svému prvnímu synovi.
 |
| William Shakespeare |
Shakespearova manželka, v literatuře většinou zvaná Anne Hathawayová, je v jeho dochované závěti zmíněna jen jako dědička „druhé nejlepší postele“.
Manželé Hallovi měli jen jedno dítě, dceru Alžbětu, která se dvakrát provdala, ale zemřela bezdětná v roce 1670.
Quineyovi měli tři děti, ale všechny zemřely bez potomků. V roce 1670 Shakespearův rod zanikl.
Shakespeare byl pohřben před oltářem v kostele Nejsvětější Trojice ve Stratfordu dva dny po smrti. Před rokem 1623 byl zřízen jeho památník, na kterém byl Shakespeare pravděpodobně až později vyobrazen, jak píše. Plaketa na něm jej srovnává s postavou řecké mytologie Nestorem, filozofem Sokratem a básníkem Vergiliem.
Romeo a Julie
„Teď mladá láska spěchá uchvátit dědictví staré, která pomíjí, ta krása, pro niž se chtěl utrápit, je přemožena něžnou Julií. Tentokrát Romeo je vyslyšen, oči těch dvou jsou stejně okouzleny, dům nepřátel však vězní jeho sen a její láska kvete mezi trny.“
Sen noci svatojánské
„Oko lidské neslyšelo, ucho lidské nevidělo, ruka lidská neokusí, jazyk lidský nepochopí, srdce lidské nevypoví, co to bylo za sen.“
Renesanční poetická komedie je druhou nejoblíbenější hrou v českých divadlech. Mísí se v ní různé kulturní tradice, umělecké postupy a formy.
Dramatický konflikt se rozvíjí ve dvou kontrastujících plánech. Obraz chaosu přírody jako sváru elfských vladařů v protikladu s navenek uspořádanou athénskou obcí.
Divadelní formou je „hra ve hře“, představení vrcholí vystoupením athénských řemeslníků ve frašce, kterou připravovali.
BOUŘE (The Tempest)
1611 – pozdně renesanční poetické drama, které vyjadřuje vztahy mýtu a umění, utopie a skutečnosti.
Koráb s neapolským králem Alfonzem ztroskotá v bouři u neznámého ostrova. Tuto bouři způsobil svojí magií ostrovní vládce Prospero. Prospero, milánský vévoda, byl před 12 lety i se svojí dcerkou Mirandou vyhoštěn svým bratrem Antoniem, který oba vydal napospas moři. Prospero s dcerou se zachránili na ostrově. Prospero se za pomoci ducha Ariela mstí Alfonzovi i Antoniovi, který králi zaprodal milánské vévodství. Své nepřátele přivádí k zoufalství a nechává je bloudit po ostrově. K soucitu s potrestanými ho přivádí duch Ariel. Prospero se zříká své kouzelné moci, nabízí nepřátelům smír a vrací se zpět do Milána.
HISTORICKÉ HRY
Jindřich IV. (Henry IV), dva díly 1598 - 1600
Jindřich V. (Henry V) 1599
Jindřich VI. (Henry VI), tři díly 1591
Jindřich VIII. (Henry VIII) 1611
Král Jan (King John) 1597
Richard II. 1596
Richard III. 1593
KOMEDIE
Dva šlechtici veronští (The Two Gentlemen of Verona) 1595
Dva vznešení příbuzní (The Two Noble Kinsmen) 1613
Jak se vám líbí (As You Like it) 1601
Komedie plná omylů (The Comedy of Errors) 1593
Konec vše napraví = Konec dobrý, všechno dobré (All's Well That Ends Well) 1603
Kupec benátský (The Merchant of Venice) 1597
Marná lásky snaha 1595 (Love's Labor's Lost)
Mnoho povyku pro nic (Much Ado About Nothing) 1599
Periklés (Pericles) 1609
Půjčka za oplátku 1606 (Measure for Measure)
Sen noci svatojánské (A Midsummer-night's Dream) 1596
Večer tříkrálový (Twelfth Night) 1602
Veselé paničky windsorské (The Merry Wives of Windsor) 1601
Zkrocení zlé ženy (The Taming of the Shrew) 1594
TRAGÉDIE
Antonius a Kleopatra (Antonius and Cleopatra) 1607
Coriolanus 1608
Hamlet 1604
Julius Caesar 1599
Král Lear (King Lear) 1606
Macbeth 1606
Othello 1605
Romeo a Julie (Romeo and Juliet) 1595
Timon athénský (Timon of Athens) 1608
Titus Andronicus 1594
Troilus a Cressida
POHÁDKOVÉ HRY
Bouře (The Tempest) 1612
Cymbelín (Cymbeline) 1609
Zimní pohádka (The Winter's Tale) 1611
BÁSNĚ
Fénix a hrdlička (The Phoenix and the Turtle) 1601
Sonety 1609
Venuše a Adonis 1593
Znásilnění Lukrecie (The Rape of Lucrece) 1594
Nářek milenčin (A Lover's Complaint) 1609
Vášnivý poutník 1599
Komentáře
Okomentovat