Arabský plnokrevník

Je to velmi staré plemeno, ba dokonce jedno z nejstarších, jeho chov sahá až do 18. století před naším letopočtem, dnes se jeho krev nachází v celé řadě koňských plemen jako je achaltekinský kůň, starokladrubský kůň nebo hafling.



Pochází z afriky, hlavně z Egypta a Arabského poloostrova, jelikož jsou schopni se dobře přizpůsobit vysokým teplotním podmínkám, které panují v jejich domovině, která je z velké části poušť, bývali hojně využíváni pouštními kmeny.
Arabští plnokrevníci jsou proslulí svojí rychlostí, vytrvalostí a oddaností svému pánovi, ač jde o velmi temperamentní plemeno. Je to velmi inteligentní a přátelské plemeno, tento kůň je velmi citlivý, ale také houževnatý.

Je velmi znám i svým vzhledem, první čeho si všimnete je jemná, krátká hlava se štičím profilem, má dlouhý, svalnatý krk a klenutou šíji, která mu dodává na elegantnosti. Má výrazné, velké, úhledné lehce zahrocené oči s inteligentím výrazem a velké nozdry, uši jsou pohyblivé.

Má krátký hřbet a široká, silná bedra a vysoko posazený ocas, což je dáno tím, že arabský plnokrevník (což má podobně i falabella) na rozdíl od ostatních plemen má arab jen 17 párů žeber, 5 bederních a 16 ocasních obratlů (ostatní plemena 18-6-18). Arab má široký hrudník, a strmou plec.

Kohoutek má vysoký, ale spíše plochý. Nohy má dlouhé a silné s nevýraznými holeněmi. Na nohách má parádní klouby, výrazné šlachy a šikmé spěnky. Je spíše menšího vzrůstu- 144-156 cm kvh. Povolená jsou všechna zbarvení nejčastější jsou však bělouši, ryzáci, hnědáci a vraníci. Araby mají jemnou hřívu i žíně v ohonu a váží obvykle kolem 350 až 500 kg.

Díky své kráse a výborným vlastnostem je arabský plnokrevník velmi oblíbený mezi umělci, jak co se týká výtvarnictví jako je malba nebo kresba, tak i spisovatelé je hodně často využívají a znázorňují ve svých knihách a příbězích z nichž hodně bylo i zfimováno.

Arabští koně se také hodně vyskytují v legendách a pověstech. Existuje legenda o původu arabského plnokrevníka, dle legendy byl stvořen z pěti mohamedových klisen, Mohamed nechal své koně 30 dní žíznit a poté je zavolal k napajedlu, když je svolal vrátilo se jen pět klisen a s nimi Mohamed založil chov arabských koní o nichž si můžete přečíst i v Koránu:

...A bůh vzal do dlaně jižní vítr, foukl do něj a stvořil koně. A když bůh stvořil koně, řekl tomu úžasnému stvoření: ,,Stvořil jsem vás jako žádné jiné. Ve vašich očích jsou skryty všechny poklady světa. Budete vozit na zádech mé přátele a vaše sedlo bude sedlem pro ty, kteří se ke mně modlí. Budete létat bez křídel a bojovat bez meče."

Arabský plnokrevník se do Evropy dostal někdy kolem sedmého století našeho letopočtu, kdy začali muslimské výboje- v té době arab stanul na Evropské půdě, nejprve se začal chovat ve Španělsku, poté se jeho chov rozvinul po celé Evropě, začali z něho tvořit nová plemena a jeho krví vylepšovali ta, která už existovala, do dnešní doby je arab považován za nejušlechtilejší, nejkrásnější a nejčistší plemeno na světě.

Díky své rychlosti, vytrvalosti a houževnatosti, je arabský plnokrevník v dnešní době hodně využíván v závodech vytrvalosti a v rovinových dostizích, není však moc vhodná do drezury a parkuru, ač nějakou tu překážku do výšky jednoho metru si taky sem tam skočí. Také je dobrž na rekreaci, turistiku a i klidně několikadenní vandry. Arabský plnokrevník je nebojácný, tedy by neměl mít přehnaný reakce na ´´nebezpečí,,. Je velmi komunikativní a díky jeho kráse je často k vidí na výstavách. Chody připomínají plavání.

Do dneška se jím zušlecťují rúzná Evropská plemena, více než dvě třetiny koňské populace má dneska v sobě arabské předky-např anglický plnokrevník a překvapivě i některá chladnokrevná plemena v sobě mají arabskou krev- nechází se i u shirského koně nebo clydesdala.
Jeho nevýhody mohou být ty, že ač je arab nebojácný, může bát snadno nervózní, stejně jako se dobře učí dobré návyky, tak se naučí i ty špatné, a špatně se je odnaučuje, nedoporučuje se tedy pro začátečníka, ale spíše pro někoho zkušenějšího a rozhodně není dobrý pro těžšího jezdce a je třeba s ním zacházet s citem a respektem, ale zároveň s pevnou rukou, jinak by se mohl zapřít a jít proti vám.
Na druhou stranu nebývá moc často nemocný a úrazy se mu rychle hojí. Arabského plnokrevníka mohou podobně jako jiná plemena postihovat některé geneticky přenášené nemoci. Patří mezi ně například syndrom těžké kombinované imunodeficience (SCID) nebo syndrom LFS (Lavender Foal Syndrome), který se projevuje neurologickými příznaky, jako jsou například křeče. Takto postižený kůň často mívá také atypickou barvu srsti, která se může podobat barvě levandule (od toho je odvozen název onemocnění).  Koně se na tyto problémy testují před registrací do plemenné knihy, případně se vyřazují z chovu.

Není příliš náročný na péči. Potřebuje ale pročesávat hřívu a ocas a pečovat o srst, aby si udržely svou kvalitu a lesk. Hřívu a ocas je možno také zaplétat, aby se neničila a nelámala. Ocasní žíně případně lehce přistřihneme, aby nesahaly až na zem a nešpinily se. Arabský kůň je ušlechtilý, odolný a většinou se dožívá vysokého věku- 25-30 let.

Tito koně se rozlišují podle klisen Mohamadových na tyto typy-linie: Koheilan: považován za nejušlechtilejší typ, převládají hnědáci a je to nejpočetnější skupina, Saglavi: vyniká krásou a elegancí a převládají zde bělouši Muniqui: vyniká svojí rychlostí a vytrvalostí a nejrychleji dospívá, převládají u nich ryzáci a a nejvíce se využívají v rovinových dostizích a vytrvalostních závodech, Hamdani: nejmohutnější, klidní, mírní, vytrvalí,Hadban: mohutnější, rychlí. Dnes už se tyto typy hůře rozlišují, protože často docházelo k jejich míšení a křížení.
Je možné s ním závodit, a ačkoli jeho akce není ideální pro drezuru nebo skákání přes vysoké překážky, je schopný zúčastnit se soutěží v jakémkoli odvětví jezdeckého sportu. Vynikající je zejména na dálkové ježdění nebo vytrvalostní závody. Křížením jeho s berberským koněm vznikl anglický plnokrevník. A jeho dalším křížením vznikl i anglo-arab jenž je uznaný jako samostatné plemeno a také shagya-arab.
Byla ustavena celosvětová organizace WAHO (World Arabian Horse Organisation), která vede chovatelskou dokumentaci. Dnes je v ní registrováno na 300 000 jedinců plnokrevných a polokrevných arabských koní.